Preprintové repozitáře jako prostředek otevřené vědy na VŠB-TUO?
Cílem příspěvku je, na základě prostudování dostupných relevantních informačních zdrojů, vyhodnotit, zda je vhodné používat preprintové repozitáře (někdy též servery) jako prostředek otevřené vědy na VŠB-TUO. Hlavními zdroji informací byl manuál A Practical Guide to Preprints: Accelerating Scholarly Communication a webová stránka Preprinty, jejímž provozovatelem je Mendelova univerzita v Brně. Zde je také možné najít následující definici preprintu: „Preprint je odborný vědecký článek, který je zveřejněn online před tím, než projde formálním recenzním řízením v akademickém časopise. Slouží k rychlému sdílení vědeckých poznatků, získání zpětné vazby a prokázání autorství.“
Pro podporu rozvoje preprintových repozitářů byly vytvořeny jejich seznamy, které se pravidelně aktualizují. Nejznámějšími jsou Directory of Open Access Preprint Repositories a List of Preprint Repositories na otevřené encyklopedii Wikipedia. Oba zmíněné zdroje se shodují na několika hlavních výhodách a také nevýhodách publikování preprintů před zveřejněním autorské verze v odborném periodiku.
Výhody zveřejňování preprintů
- Rychlé zveřejnění výsledků umožňuje rychlou komunikaci mezi vědci.
- Zvýšená viditelnost výzkumníka ve vědecké komunitě.
- Asi nejdůležitější je možnost získání rychlé zpětné vazby mezi odborníky na danou problematiku a rychlé doplnění nebo oprava textu před jeho publikováním.
Nevýhody zveřejňování preprintů
- Prvním problémem, a pro autora odborného textu nejdůležitějším, je soulad s požadavky cílového periodika. Pokud zveřejňování preprintů vyžaduje zadavatel nebo je tato podmínka zahrnuta ve smlouvě s vydavatelem, pak autoři musí dodržovat podmínky uzavřených smluv. Pokud je publikování preprintu pouze nepovinnou možností, musí si výzkumníci vždy ověřit, zda jim zvolené periodikum vydá autorskou verzi i po zveřejnění preprintu v repozitáři. I kdyby se autoři rozhodli svůj nerecenzovaný text stáhnout, na internetu zůstanou jeho metadata, včetně data zveřejnění. Některé preprintové repozitáře ani neumožňují stažení textu.
- Další potíží je citování odborného textu. I když je preprintu přidělen perzistentní identifikátor přímo repozitářem (většinou DOI), samotná citace nemusí být vždy zahrnuta v hlavních databázích (WoS či Scopus), a tudíž nemusí být připočítána k metrikám. Preprint se cituje jako klasický e-článek v periodiku.
- Zásadní je také přímá odpovědnost autora za obsah jeho textu, protože preprint ještě neprošel recenzním řízením a stále může obsahovat chyby nebo metodologické nedostatky. Proto k němu mohou další výzkumníci přistupovat s jistou nedůvěrou a citovat ho, až se u něj objeví více komentářů nebo recenzí, což většinou nehrozí u autorské verze článku, kterou doporučuje jako nejvhodnější i Politika otevřeného přístupu k vědeckým informacím v článku 2, odstavci 3 (TUO_LEG_15_004).
- Umístění do preprintového repozitáře také znamená ztrátu anonymity nejen pro jednoho, ale pro všechny autory, protože musí jednomyslně souhlasit se zveřejněním textu, a proto za něj nesou všichni plnou zodpovědnost.
Závěrečné shrnutí
Zveřejňování preprintů vědeckých textů, které ještě nevyšly v odborném periodiku, je sice moderní trend, nicméně má svá úskalí. Autor si musí zkontrolovat kompatibilitu s časopisem, ve kterém chce publikovat autorskou verzi, aby nenastala situace, že redakce odmítne text zveřejnit, protože je již publikován jeho preprint. Za jeho obsah odpovídají pouze sami autoři a pokud se kolegové rozhodnou jejich závěry citovat, mohou k preprintu přistupovat s jistou opatrností a nedůvěrou. Autoři se nemusí obávat odcizení svých odborných závěrů, protože i preprint je chráněn autorským zákonem. Pokud by měli pocit, že jejich dílo bylo odcizeno a zveřejněno v jiné odborné publikaci, mohou se obrátit na redakci časopisu, která vydala sporný text a požadovat jeho stažení.
Jelikož je zveřejňování preprintů, např. v rámci požadavků OP JAK, pouze nepovinnou praktikou Open Science, záleží na osobním rozhodnutí každého výzkumníka, zda této možnosti využije. Pokud se rozhodne zveřejnit svůj odborný text bez recenzního řízení, měl by nejdříve zvážit všechna výše uvedená fakta.
Autor: Aleš Mučka