Elsevier musí čelit bojkotu, jímž matematikové, ale také ostatní vědci, vyjadřují svou nespokojenost s tím, jakou politiku zastává tento nejvýznamnější vydavatel vědecké literatury.
Research Works Act
Elsevier je kritizován za svou vydavatelskou politiku dlouhodobě, momentální silný a otevřený projev nespokojenosti si vydavatel Elsevier vykoledoval svou podporou návrhu amerického zákona Research Works Act (RWA), který omezoval právo vládních grantových agentur na etablování povinné politiky otevřeného přístupu k výsledkům výzkumu, který podporují. RWA byl namířen proti smyslu politiky otevřeného přístupu National Institutes of Health, která zaručuje volné šíření vydaných článků nejpozději po roce od jejich vydání. Návrh zákona byl svými předkladateli stažen a také Elsevier ustoupil od jeho podpory.
Počátek protestu
Mezi prvními, kdo naprosto konkrétně vyjádřil svůj kritický postoj k Elsevieru, byl matematik Timothy Gowers, který v lednu tohoto roku uveřejnil na svém blogu svou vůli nespolupracovat více s Elsevierem.
Jeho článek Elsevier — my part in its downfall inspiroval k vytvoření webové stránky The Cost of Knowledge, kde mohou vědci vyjádřit svůj protest a zveřejnit, že plánují upustit od publikování, oponování nebo editování u Elseviera. Nyní (18.4.2012) má bojkot 9798 signatářů.
The Cost of Knowledge
Prohlášení The Cost of Knowledge upozorňuje na fakt, že matematikové (a ostatní vědci) se bez publikování ve vědeckých časopisech neobejdou a že Elsevier v podstatě zneužívá této potřeby. (Ćasopisy představují zásadní komunikační kanál pro sdílení vědeckých poznatků a toto sdílení hraje klíčovou roli ve vědeckém pokroku. Druhou neméně důležitou rolí časopisů je zajištění recenzního řízení – evaluace vědeckých poznatků.)
Postoj matematiků
Důvody k bojkotování exaktně vysvětlují další matematikové, Douglas N. Arnold a Henry Cohn, v článku Mathematicians Take a Stand, přijatém k vydání v časopise Notices of the American Mathematical Society a uloženém na serveru Arxiv.
Nepřiměřený zisk
Příčiny nespokojenosti vznikly zejména proto, že Elsevier nepřiměřeně profituje z předplatného časopisů (Autoři se opírají o údaje z výroční zprávy Elseviera z roku 2010, kde se mluví o 36% marži). Nepřiměřený zisk Elseviera autoři dokazují porovnáním vybraných matematických časopisů vydávaných u Elseviera a časosisů vydávaných vědeckými společnostmi. Z porovnání vyplývá, že časopisy vydávané Elsevierem svou podstatně dražší než časopisy vědeckých společností, které mají dokonce vyšší pětiletý impakt faktor.
Omezování šíření vydaných článků
Druhá zásadní výhrada vůči Elsevieru se týká jeho přístup k šíření vydaných článků. Elsevier nemá zájem na tom, aby autoři získávali větší okruh čtenářů. Elsevier své autory mate a snaží se je vlastně zastrašovat. Na jedné straně povoluje autorům, aby volně šířili finální autorský rukopis svého článku (uložením v oborovém nebo institucionálním repozitáři), ale na druhé straně jim to zakazuje, pokud instituce, k níž autor patří, má stanovenu povinnou politiku otevřeného přístupu (open access mandate policy) – viz Authors‘ Rights & Responsibilities.
Chyby v recenzním řízení
Třetí výhrada se týká recenzního řízení. Autoři článku připomínají několik kauz, v nichž Elsevier pochybil v procesu recenzního řízení.
Proč bojkot právě Elseviera?
Elsevier je ikonou, symbolem současného stavu vydavatelského průmyslu. Podobné praktiky jako Elsevier provozují i další vydavatelé (např. „výhodný“ prodej velkého balíku časopisů), politika Elseviera má však největší dopad na vědeckou komunitu. Timothy Gowers poznamenává na konci svého blogového příspěvku: „One final remark is that Elsevier is not the only publisher to behave in an objectionable way. However, it seems to be the worst.“
Výsledek protestů je otevřený…
Síla nevole vůči politice Elsevieru se projevila například v tom, jak rychle Elsevier změnil svůj postoj k RWA. Podporu RWA (A MESSAGE TO THE RESEARCH COMMUNITY: ELSEVIER, ACCESS, AND THE RESEARCH WORKS ACT) vyjádřil 3. února 2012 a ani ne za měsíc (27. února 2012) podporu stáhl (ELSEVIER WITHDRAWS SUPPORT FOR THE RESEARCH WORKS ACT).
Příklad z roku 2006, kdy celá redakční rada časopisu Topolody odešla od Elseviera a přešla pod jiného vydavatele, ukazuje, že bojkot může přinést neočekávané změny.
(autorka obrázku Giulia Forsythe)