Vize evropské platformy otevřeného přístupu
Možnosti otevřeného přístupu stále nejsou dosaženy a samotná agenda OA je ohrožena tím, že ji pohltí tradiční vydavatelé, jejichž primárním motivem bude vždy ochrana zisků. Pro otevřený přístup může být ohrožující i iniciativa typu OA2020, která usiluje o posun směrem k OA tím, že během vyjednávání o předplatném knihovny s vydavateli vyjednají, že vydavatelé přemění své časopisy na model zlatého OA, přičemž hlavním nástrojem financování budou publikační poplatky (APC). Tato strategie závislosti na komerčních vydavatelích a na tradičních publikačních formátech, které se ukázaly být drahé, nepřináší potřebnou změnu a často působí proti zájmům vědeckého pokroku.
Je proto navrhována jiná strategie: evropští tvůrci infrastruktury pro výzkum, poskytovatelé a tvůrci politik by měli usilovat o vytvoření inovativní infrastruktury pro publikování. Model postavený na bázi otevřených úložišť, s časopisy umožňujícími otevřené recenzní řízení, by mohl minimalizovat náklady na publikování při zachování akademických standardů. Mohl by vzniknout „hub“ na sdílení jakéhokoliv druhu výsledku výzkumu, na zajištění evaluačních procesů a včetně propojení napříč vědními obory.
Výzva k takové platformě je příhodná. Poskytovatelé finančních prostředků výrazněji uznávají, že publikování je zásadní součástí výzkumného procesu, a tak podporují iniciativy směřující k nové otevřené infrastruktuře. Nadace Wellcome Trust and Gates Foundation nedávno informovaly o svých vlastních platformách otevřeného výzkumu, založené na platformě F1000 Open Science, která umožňuje okamžitou publikaci a průhledné peer review. EK komise anoncovala, že také chystá vlastní obdobnou otevřenou platformu.
Využití infrastruktury ze soukromého sektoru na podporu takových platforem ale přináší známý problém: Co se stane, pokud (podle spekulací) bude nakonec F1000 prodán některému z velkých vydavatelů? Tyto obavy jsou na místě vzhledem k tomu, že Robert Kiley z Wellcome Trust předpokládá konečné spojení těchto platforem: „Očekává se, že tato platforma a další podobné platformy, které v budoucnu vzniknou, budou nakonec spojeny do jedné centrální platformy „. V porovnání s takovou centralizovanou platformou by současná publikační oligarchie vypadala velmi demokraticky.
V současné době je spouštěn nový European Open Science Cloud (EOSC), což je nová stěžejní iniciativa Evropské komise na vybudování jednotného výzkumného prostředí s důvěryhodným přístupem k službám, systémům a opětovnému využití sdílených vědeckých dat napříč vědními obory a bez společenských a geografických hranic. Otevřená publikační platforma by přirozeně odpovídala vizi EOSC. (Více informací o EOSC viz https://eoscpilot.eu/node). Z tohoto pohledu je výzva k vytvoření evropské platformy otevřeného přístupu opravdu nezbytná.
OpenAIRE jako základ pro skutečně veřejnou evropskou platformu otevřeného přístupu
Vize OpenAIRE je v souladu s ideou evropské platformy otevřeného přístupu. OpenAIRE pracuje na vytvoření sociálního a technického propojení, které podporuje otevřenou vědu v Evropě. OpenAIRE se brzy změní na právnickou osobu. Od roku 2010 buduje lidskou a technickou infrastrukturu pro otevřený přístup a otevřenou vědu, která přirozeně odpovídá federativnímu systému úložišť a časopisů spravovaných vědeckými komunitami. OpenAIRE vybudovala robustní infrastrukturu na podporu interoperability repozitářů, vydavatelů, výzkumných informačních systémů, informací o fundraiserech a dalších.
Technická infrastruktura OpenAIRE umožňuje:·
- Agregaci: Agregace různých zdrojů dat bude tvořit základnu platformy: infrastruktura funguje nepřetržitě od roku 2010, v současné době sklízí 579 repozitářů, 30 agregátorů a 167 otevřených časopisů, celkově obsahuje více než 19 milionů záznamů·
- Participativní systém: poskytovatelům dat jsou určeny sady pokynů OpenAIE, jak interpretovat a vystavovat metadata, jak je validovat, aby mohla být agregována do infrastruktury OpenAIRE.·
- Vzájemné propojení: Agregované informace jsou následně de-duplikovány, vyčištěny, textově vytěžovány a propojeny pomocí výkonných algoritmů, které spojují publikace s daty, lidmi, institucemi, projekty a dalšími. Samotní uživatelé pak mohou propojení rozšířit (po přihlášení).·
- Monitorování: 217 000 publikací je propojeno s informacemi o financování Evropskou komisí a dále jsou služby rozšiřovány o další poskytovatele. V současné době se implementují přehledy pro poskytovatele dat, poskytovatele a výzkumníky, které jim umožňují spravovat jejich data, propojit výsledky výzkumu a získat přehled o jejich dopadu a využití.·
- Inovace: V blízké budoucnosti se začnou řešit pokročilé prvky navržené pracovní skupinou COAR Next Generation Repositories Working Group, vedoucí ke zlepšení vyhledatelnosti a transferu obsahu repozitářů a budování služeb pro otevřené metriky a otevřené recenzní řízení.·
- Globální interoperabilita: Ve spolupráci s COAR se bude podporovat mezinárodní interoperabilita a přenos technologií mezi lokálními sítěmi repozitářů, což obohatí evropské výzkumné prostředí a současně pomůže ostatním regionům ve světě v přijímání společných otevřených standardů.
Skutečná panevropská platforma OA bude vyžadovat více než jen technologickou infrastrukturu, ale také politické sjednocení mnoha aktérů. Jako sociotechnologická síť OpenAIRE vždy podporoval politiku, která s sebou přináší nejen technické řešení, ale počítá také s infrastrukturou lidských zdrojů. Jsou to právě lidé, kteří mohou přispět ke skutečné změně systému vědecké komunikace.
OpenAIRE stojí na partnerství (aktuálně) více než 50 institucí, které pracují na tvorbě a uplatňování účinných politik OA a otevřené vědy, zejména na jejich sladění s politikami Evropské komise. Síť 33 národních úřadů pro otevřený přístup (NOADs), která se nachází v každé zemi EU i mimo ni, je určena výzkumným pracovníkům, koordinátorům výzkumu a tvůrcům politik na místní úrovni. Zvýšené povědomí na národní úrovni je zajištěno prostřednictvím celé řady vzdělávacích a podpůrných činností, konáním seminářů a webinářů, šířením vzdělávacích materiálů a přímým oslovováním výzkumných pracovníků. Výsledkem je, že všechny země v celé Evropě dosáhly konkrétního pokroku od provádění politik OA až po prosazení problematiky OA/Open Science do národních agend. Rozmanitost odborných znalostí v rámci konsorcia OpenAIRE znamená, že helpdesk OpenAIRE funguje 24 hodin denně jako informační zdroj pro všechny zúčastněné strany, které mohou klást otázky týkající se všech oblastí OA a Open Science. Tato síť kontaktů může být neocenitelná, pokud chceme, aby fungovala celoevropská platforma OA.
Řízení
Stručně řečeno, OpenAIRE je vynikajícím místem pro vytvoření evropské platformy otevřeného přístupu. K zavedení takové odvážné vize bude třeba překonávat mnohá úskalí. Zdá se ale, že jeden zájem vyčnívá nad všechny ostatní: řízení. Kdo by měl dohlížet na takový systém, abychom se vyhnuli dvěma hlavním potenciálním problémům: (1) potenciálnímu monopolu vytvořeného takovouto centralizovanou platformou, která by podkopala cíle otevřené vědy; (2) přirozenému střetu zájmů, který existuje tam, kde poskytovatelé financí přímo financují platformu pro šíření vlastního výzkumu.
Zdá se, že jediným způsobem, jak tyto obavy překonat „otevřeným“ způsobem, by bylo, aby taková „platforma“ následovala participativního přístupu OpenAIRE. Poskytovatelé by mohli (1) publikovat vizi v souladu s přístupem autorů, avšak která předpokládá distribuovanou síť zdrojů; (2) vytvářet standardy (licencování, přístup, vyhledávání, uchovávání, časování atd.) pro otevřené služby, včetně repozitářů a časopisů a jejich souvisejících služeb (např. recenzování, sociální sítě); (3) financovat ty organizace, prostřednictvím otevřených zakázek, které jsou ochotny provozovat služby podle těchto norem. Podporou a osvojením společných norem a protokolů by takový distribuovaný systém vyloučil neřešitelnou situaci a v případě selhání jednoho bodu by otevřené standardy zajišťovaly nahraditelnost jednotlivých síťových uzlů. Interoperabilita OpenAIRE zajišťuje efektivní zprostředkování obsahu na úrovni repozitáři a časopisů.
Mechanismy řízení takového systému by mohly přirozeně integrovat principy správy, který je v současné době vypracován v rámci projektu EOSCpilot. Charta EOSCpilot Governance Development Forum říká:
„Hlavním problémem vytvoření EOSC je, jak vytvořit rámec, který umožní spolupráci silných a nesourodých účastníků. Tento rámec také musí řešit kulturní rozdíly a podporovat přijetí nových způsobů práce a vědeckých postupů. Pilot EOSC navrhne a vyzkouší způsob řízení s účastí: výzkumných komunit, výzkumných institucí, výzkumných infrastruktur včetně e-infrastruktur, poskytovatelů komerčních a nekomerčních služeb a orgánů pro financování výzkumu. Tím se vytvoří dohled nad budoucím vývojem European Open Science Cloud.“
Takto řízená struktura řízení by omezila případné střety zájmů a garantovala by, že výsledky budou vznikat spíše v zájmu vědeckého pokroku a na základě společenských potřeb, než v zájmu zisků komerčních vydavatelů. Tento společný přístup může podpořit partnerství se soukromým sektorem při zachování především veřejného zájmu a rozvíjet inovativní služby otevřené vědy tak, aby se opět nedostala do pasti komerčních zájmů, jejichž orientace na zisk jde proti jejím cílům.
Příspěvek je volným překladem článku Tonyho Ross-Hellauera OpenAIRE as the basis for a European Open Access Platform.