Publikování v otevřeně přístupném časopise (Open Access Journal) je jednou z cest k otevřenému přístupu. V otevřených časopisech jsou články volně přístupné, neboť publikační služby jsou zpoplatněny před vydáním, ne až prostřednictvím předplatného. Poplatky za publikování v režimu otevřeného přístupu lze zpravidla zahrnout do nákladů na výzkumné projekty, a tak prostředky na zpřístupnění článků v otevřených časopisech pocházejí již od poskytovatelů finanční podpory na výzkum, nikoliv z rozpočtů knihoven (univerzit), které jsou nejčastěji předplatiteli vědeckých časopisů. Původ finančních zdrojů je přitom v obou případech shodný (z prostředků státu). Tradiční forma předplatného znamená, že jsou časopisy z veřejných zdrojů financovány nejméně dvakrát.
Informace o časopisech dostupných v režimu otevřeného přístupu lze získat např. v DOAJ. Tento adresář registruje v současnosti 7 250 časopisů (z toho 53 tituly vydávané v ČR, včetně dvou časopisů VŠB-TUO).
Vydavatelů OA časopisů přibývá; mezi dnes už osvědčené patří např.:
- Academic Publishing Platforms (APP); publikační platforma vyvinutá Prague Development Center (PRADEC)
- Ashdin Publishing
- BioMed Central | The Open Access Publisher
- Co-Action Publishing
- Copernicus Publications
- EDP Sciences Open Access journals
- Hindawi Publishing Corporation
- MDPI – Open Access Publishing
- SAGE Open
- Springer Open
- Versita Open
Řada časopisů vydávaných v režimu otevřeného přístupu již získala impakt faktor. V Journal Citation Report (2010 JCR Science Edition) najdeme např. 27 časopisů vydávaných Hindawi (2009: 18 titulů, 2008: 17 titulů, 2007: 14 titulů), 95 titulů BioMed Central (2009: 75 titulů, 2008: 59 titulů) nebo 7 titulů od MDPI. Vzestupný trend citovanosti je i z těchto několika příkladů zřejmý.
Někteří tradiční nakladatelé, především vědecké společnosti, nabízejí autorům možnost zvolit „otevřený přístup“ ke svým publikacím, jako např. American Institute of Physics nebo American Chemical Society.
Stranou ovšem nezůstávají ani komerční nakladatelství, viz např. Open Choice nakladatelství Springer, OnlineOpen nakladatelství Wiley nebo iOpenAccess společnosti Taylor & Francis.
Znamená to, že si autoři zaplatí za to, že jsou jejich články v časopisech jinak přístupných jen na základě předplatného volně přístupné všem zájemcům bez finančních bariér.
Někteří komerční vydavatelé však začali nově vydávat i otevřeně přístupné časopisy, viz např. Wiley Open Access.