Ústřední knihovna VŠB-TUO se od roku 2010 pravidelně zapojuje do akce Open Access Week a nejinak tomu bylo i letos. Cílem akce je podpora a propagace otevřeného přístupu k výsledkům vědy a výzkumu a obecně k vědeckým informacím. I přes přísná protiepidemická opatření se podařilo uspořádat dva „živé“ semináře pod záštitou prorektorky pro vědu a výzkum.
První seminář s názvem Science is great. Open it. proběhl 2. listopadu 2021 v prostorách IT4Innovations. Zatímco dopolední program byl ve znamení přednášek, odpolední část byla jednou velkou diskuzí na téma „Publikovat otevřeně a kvalitně – je to výzva?“.
Na úvod vystoupila prof. Jana Kukutschová, prorektorka pro vědu a výzkum, která ve své řeči potvrdila myšlenku, že Open Science je správný směr, který bude univerzita podporovat. V krátké úvodní řeči také poděkovala Ústřední knihovně a IT4Innovations, kteří jsou lídry v tomto směru na VŠB-TUO.
Dalším řečníkem v pořadí byla Mgr. Pavla Rygelová, ředitelka Ústřední knihovny VŠB-TUO, která se ve svém příspěvku zaměřila na budování infrastruktury pro otevřenou vědu, která je mimo jiné součástí Strategického záměru VŠB-TUO pro léta 2021–2027. Ve stručnosti představila European Open Science Cloud (EOSC), projekt Evropské komise pro zajištění centralizovaného přístupu k výsledků VaV, a zdůraznila, že jedním z cílů při budování infrastruktury pro otevřenou vědu je vytvoření podmínek pro realizaci výzkumu na excelentní úrovni s akcentem na zásady otevřené vědy (FAIR principy). V rámci univerzity se proto plánuje významné rozšíření infrastrukturní, systémové, procesní a metodické podpory realizace principů otevřené vědy. Vědci budou mít k dispozici metodiky a nástroje pro VaV v režimu OS. V plánu je vytvoření (datového) repozitáře VŠB-TUO a navýšení počtu publikačních výstupů v režimu open access meziročně o 5 %. Odpovědnost za plnění cílů je rozdělena mezi rektorát, IT4Innovations, CIT a Ústřední knihovnu. Prvními krůčky k naplnění těchto cílů byla realizace dotazníkového šetření Postoj vědců ke správě výzkumných dat a vytvoření pracovní skupiny pro OP JAK. Další kroky budou následovat.
Třetím přednášejícím hostem semináře byl doc. Vít Vondrák, ředitel IT4Innovations, s příspěvkem IT4Innovations v národní a evropské infrastruktuře open science, v němž ve stručnosti okomentoval historii pracoviště a jeho zapojení do české i evropské infrastruktury a představil projekt e-INFRA CZ na vytvoření modernizované národní velké výzkumné e-infrastruktury. Cílem projektu je modernizace a upgrade stávající e-infrastruktury za účelem zajištění dostatečných kapacit v rámci jejích jednotlivých komponent, mezi které patří: vysoce výkonná národní komunikační infrastruktura, národní gridová a cloudová infrastruktura, nejvýkonnější a nejmodernější superpočítačové systémy v ČR a velkokapacitní datová úložiště. Kromě toho zmínil i zapojení IT4I do projektu PRACE (Partnership for Advanced Computing in Europe), který nabízí otevřený přístup k systémům HPC světové úrovně pro vědce a výzkumné pracovníky z EU, dále do projektu EUDAT Collaborative data infrastructure, který nabízí jednu z největších infrastruktur integrovaných datových služeb a zdrojů podporujících výzkum v Evropě, a v neposlední řadě do evropské asociace EOSC (European Open Science Cloud).
V závěru dopolední části vystoupil Ing. Lukáš Tomaszek, doktorand z Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO, který shrnul a okomentoval výsledky dotazníkového šetření z června 2021, jehož cílem bylo zjistit, jaký postoj mají vědci ke správě výzkumných dat na VŠB-TUO. Dotazníku se zúčastnilo 360 osob (z toho 238 akademických pracovníků). Znepokojivým zjištěním bylo především to, že většina uživatelů data ukládá na počítačích a externích discích, aniž by je sdílela. Z toho důvodu je potřeba zajistit osvětu, jak pracovat s daty, metadaty, souvisejícími standardy a DMP, jak zacházet s citlivými údaji, a také informovat, jaké služby univerzita v tomto směru již nabízí.
Přestávky mezi přednáškami byly vyplněny aktivizačními otázkami na publikum za pomoci aplikace Slido. Potěšitelným zjištěním bylo, že 82 % přítomných respondentů vyjádřilo, že s konceptem otevřené vědy sympatizuje.
Po polední pauze přišel na řadu poslední řečník, doc. David Řehák z Fakulty bezpečnostního inženýrství. Ve svém příspěvku představil vizi nového univerzitního časopisu, který by měl navázat na dlouhou historii sborníků vědeckých prací, vydávaných od roku 1949, a zároveň následovat moderní publikační trendy. Do spolupráce by měly být zapojeny všechny fakulty kromě Fakulty ekonomické, která do zaměření časopisu po obsahové stránce nespadá, a Fakulta elektrotechniky a informatiky, která již vydává svůj vlastní (velmi úspěšný) časopis, indexovaný v ESCI. Jak již bylo řečeno, toto nové periodikum s názvem Journal of Technical Engineering by mělo stavět na moderních publikačních trendech open science a zveřejňovat otevřeně nejen články, ale i výzkumná data, na nichž články staví. Princip open datového časopisu by měl přitáhnout kvalitní autory, recenzenty, zvyšovat prestiž časopisu a posilovat vizitku univerzity. Bude určen k přednostnímu publikování výsledků zahraničních autorů a zpočátku se předpokládá publikování 2 čísel ročně po 12 článcích. S ostrým spuštěním se počítá v druhé polovině roku 2022. Cesta to určitě nebude lehká, a proto přejme nově vznikajícímu odbornému periodiku mnoho zdaru.
Po této poslední přednášce přišla na řadu panelová diskuze na téma Publikační strategie VŠB-TUO. Mezi panelisty byli prof. Miroslav Vozňák (FEI), prof. Radek Martínek (FEI) a doc. David Řehák (FBI). Moderátorské role se zhostila ředitelka Ústřední knihovny VŠB-TUO, Mgr. Pavla Rygelová. Na úvod se panelisté krátce představili a zavzpomínali na své (často úsměvné) začátky vědecké kariéry. Dřívější motivací k publikování bylo především zviditelnění své práce, své osoby a budování jména a pověsti v dané oblasti. Dnes je na publikovaní vzhledem k systému hodnocení vědy a výzkumu vyvíjen větší tlak a zatímco dříve bylo velkým úspěchem publikování článků i v časopisech spadajících do Q4, dnes je cokoliv jiného než Q1 považováno za neúspěch. Všichni řečníci se však shodli na tom, že je i nadále nezbytné jezdit na konference (byť sborníky nebývají nijak hodnocené), protože je potřeba setkávat se a diskutovat s kolegy v oboru. Zároveň je to příležitost pro mladé začínající vědce osobně se setkat se špičkami ve svých oborech. Další téma se točilo okolo vydavatelského servisu, co je od vydavatelů potřeba a jaké platformy si vybírat. Součástí byl i krátký statistický report, jak moc je u univerzitních autorů oblíbený vydavatel MDPI. Rozpoutala se asi největší diskuze a shoda padla v tom, že by se autoři měli nejdříve pokusit publikovat v některém z uznávanějších časopisů v jejich oboru a až při případném neúspěchu zvolit vydavatele MDPI. Nemělo by se však jednat o primární volbu. Nicméně bylo zmíněno, že vydávat články u tohoto vydavatele není třeba se bát, jen je třeba publikování dobře zvážit, protože v některých kruzích nemá MDPI prostě dobré jméno. Minimálně pro mladé začínající vědce to může být dobrá volba na seznámení se s tím, jak takový publikační proces vypadá a co vše obnáší. Posledním diskuzním tématem byly výhody a nevýhody publikování v režimu open access. I v tomto tématu panovala mezi panelisty shoda v tom, že publikování v režimu open access je správný směr, který přináší větší počty citací a je správné k článkům přikládat i výzkumná data tak, aby kdokoliv další mohl výzkum zreplikovat. Jako jeden z hlavních přínosů vnímají i to, že open access publikace jsou přístupné pro všechny, včetně vědců z rozvojových zemí, které nemají finance na to, předplácet si tak široké množství elektronických zdrojů.
Slovo na závěr si vzala ředitelka Ústřední knihovny, která poděkovala všem přednášejícím, panelistům a účastníkům za to, že přispěli ke zdárnému průběhu akce, paní prorektorce za záštitu a IT4Innovations za perfektní organizaci. Zakončit nelze jinak než Science is great. Open it.
Druhý seminář proběhl 9. listopadu 2021 v prostorách ústřední auly VŠB-TUO a obě části byly zaměřeny na hodnocení výsledků vědy a výzkumu. V dopolední sekci jsme si vyslechli 3 přednášky a odpolední část pokryl kulatý stůl k hodnocení výsledků VaV VŠB-TUO doplněný o stručné představení služeb Ústřední knihovny pro akademické psaní.
Prvním přednášejícím byl rektor VŠB-TUO, prof. Václav Snášel, který zasadil národní metodiku hodnocení vědy a výzkumu do interního hodnocení na univerzitě. Zdůraznil, že primárním cílem je přechod od kvantity ke kvalitě, která se hodnotí především na základě citovanosti. Interní hodnocení na VŠB se snaží vycházet z národní metodiky a kombinuje průměrný percentil AIS a SJR a do budoucna se plánuje zahrnutí počtu citací. Zdůraznil, že jako univerzita máme málo publikací ve WoS označených příznakem Highly cited paper a že si stojíme špatně i v THE žebříčku univerzit (Times Higher Education). Obojí padá na vrub nízké citovanosti našich publikací. Vzhledem k tomu, že jsme technická univerzita, měli bychom se hodně zaměřit i na patenty a start-upy.
Jako druhá v pořadí vystoupila prorektorka pro vědu a výzkum, prof. Jana Kukutschová, která stručně představila vznik interní metodiky dělení rozpočtu za vědu a výzkum na VŠB-TUO. Metodika obsahuje plno proměnných a bylo potřeba s fakultami dojít ke shodě. Dělení rozpočtu je manažerské rozhodnutí, takže metodika primárně řeší rozdělení financí na fakultu a celouniverzitní pracoviště. Dělení na katedry je pak zcela v režii fakult a rektorát do něj nemá právo zasahovat. Prim v interním metodice hrají publikace v D1–D5 a dále pak aplikovaný výzkum mezinárodního měřítka. Zatím totiž spíše produkujeme v oblasti aplikovaného výzkumu výsledky s lokálním významem. Stejně jako pan rektor, zmínila i paní prorektorka, že na významu čím dál více nabývají citace. Je potřeba se pokusit navázat co nejvíce zahraniční spolupráce.
Třetím a zároveň posledním řečníkem dopolední části byl ředitel CIS, Ing. Michal Sláma, který ukázal, jak probíhala implementace metodiky dělení rozpočtu z pohledu CIS. Změna z „kafemlejnku“ na novou Metodiku 17+ byla překotná a bylo potřeba na ni reagovat. Nebylo jasné, za které výsledky přicházejí z MŠMT finance. Na začátku chyběly datové sady. Nyní do systému vstupují data z OBD, JCR, Scopusu a SKV. Detailní popis vstupních dat a aktivit, které do systému hodnocení vstupují, je k dispozici v prezentaci, která je uložena v univerzitním repozitáři DSpace. Důležitým krokem je stanovení finančních podílů u každého výstupu, které se řídí interní směrnicí Navádění výsledků výzkumu a vývoje do RIV prostřednictvím OBD (TUO_PKP_11_001). Výzvou do budoucna je zjednodušit algoritmy a workflow (posílit jejich transparentnost), vizualizovat výsledky, analyzovat a prezentovat meziroční změny a publikovat výsledky formou webové prezentace na nově vznikajícím portálu pro vědu a výzkum.
Odpolední blok se nesl ve znamení panelové diskuze k evaluaci vědeckého výkonu VŠB-TUO, kterou moderovala ředitelka Ústřední knihovny, Mgr. Pavla Rygelová. Za kulatý stůl zasedl rektor VŠB-TUO, prof. Václav Snášel, reprezentující osobu odpovědnou za strategii VŠB-TUO v oblasti VaV a určující cíl, k němuž se má VŠB-TUO přibližovat. Druhým panelistou byla prorektorka pro vědu a výzkum, prof. Jana Kukutschová, jakožto zástupce rektorátu v komunikaci strategie hodnocení VaV směrem k zástupcům fakult, VŠ ústavů a osoba zodpovědná za realizaci strategie VaV. Třetím panelistou byl proděkan pro vědu a výzkum FEI, prof. Radek Martinek, jakožto zástupce cílové skupiny (fakulta, akademická obec), na níž dopadají stanovené cíle strategie hodnocení VaV. Čtvrtým panelistou byl ředitel CIS, Ing. Michal Sláma, reprezentující garanta systémové, procesní a metodické podpory pro strategii hodnocení VaV, která má zaručovat důvěryhodnost, transparentnost a ověřitelnost dodávaných výstupů pro hodnocení VaV.
Po úvodním představení všech diskutujících shrnul rektor vývoj v hodnocení výzkumných organizací a opět zdůraznil přechod od kvantity ke kvalitě a význam citací. S příchodem nové metodiky hodnocený výzkumných organizací (Metodika 17+) bylo potřeba vytvořit i interní metodiku dělení rozpočtu za vědu a výzkum, protože nyní již finance přichází jako jeden balíček za celou univerzitu, a ne rozdělen dle RIV bodů na fakulty, jak tomu bylo dříve. Nová metodika klade důraz na excelenci.
Publikační strategií univerzity je publikovat v kvalitních časopisech, navázat zahraniční spolupráci a zaměřit se na citovanost. Opět bylo otevřeno téma vydavatele MDPI, u kterého aktuálně vychází třetina impaktovaných publikací na univerzitě. U Elsevieru (který by měl zaručovat kvalitu), je aktuální objem vydaných článků zhruba 20 %, ale jedná se o publikování v předplácených časopisech, tedy ze strany autorů ve většině případů úplně zadarmo. Autoři by si měli umět spočítat, jestli se jim vzhledem k výši APC vůbec vyplatí u MDPI publikovat, měli by si uvědomit, jaký to může mít vliv na jejich kariéru, a především by se neměli vázat na jednoho vydavatele, ale rozumně své publikace rozprostřít napříč celým vydavatelských spektrem. Přehled publikačních poplatků vydaných univerzitou je přehledně zpracován na blogu Ústřední knihovny v článku Kolik vydává VŠB-TUO za APCs?. K úspěchu v budoucnu je potřeba, aby publikovali školitelé a vedli správným směrem mladé začínající výzkumníky.
Poslední diskuzní téma bylo spjato s principem Open Science. U publikování tzv. zlatou cestou, které teď zažívá nárůst, se začíná ztrácet jedna z původních motivací hnutí otevřeného přístupu a to, že předplácené časopisy jsou drahé a že vědecká obec, která dává články a recenze zdarma, si pak přístup do vlastní produkce kupuje. Potvrzuje se, že v systému je peněz dost a že publikování souvisí s motivací proč publikovat a kde má velký vliv hodnocení vědy a výzkumu. Pořád jedeme na kvantitu a rychlost, zejména kvůli plnění indikátorů v projektech a grantech. Stále je na tomto systému něco špatně, a ještě za to platíme víc než dřív. Nicméně všichni diskutující se shodli na tom, že Open Science je správný směr, především proto, že ne všichni mají přístup k předpláceným zdrojům.
Na závěr celé akce vystoupila Mgr. Nela Stebnická, která představila služby Ústřední knihovny VŠB-TUO pro akademické psaní.
Na úplný závěr je potřeba poděkovat prorektorce pro vědu a výzkum, prof. Janě Kukutschové, za záštitu nad celou akcí Open Access Week 2021, všem přednášejícím a diskutujícím za jejich účast, organizačnímu týmu za skvěle odvedenou práci a vůbec všem, kteří se jakkoliv zapojili a přispěli tak ke zdárnému průběhu obou seminářů.
Prezentace jsou uloženy v univerzitním repozitáři DSpace VŠB-TUO v kolekci Open Access Week 2021.
Videozáznamy jsou k dispozici na YouTube kanálu Ústřední knihovny VŠB-TUO.
Těšíme se na setkání i v následujícím roce 2022.