Otevřená věda

Přečtěte si zajímavé postřehy šéfredaktora časopisu Nature o otevřeném přístupu. Philip Campbell uvedl, že možnost mít volně dostupný výzkum je pro čtenáře a výzkumné pracovníky „velmi působivá“. Jiní akademičtí vydavatelé však uvedli, že jakýkoli rozsáhlý přechod k bezplatnému zpřístupnění výzkumu musí vzít v úvahu hodnotu

PLOS je nezisková organizace – vydavatel Open Access publikací, inovátor a advokační organizace, která si určila jako své poslání pokrok ve vývoji vědy a medicíny. Toho chce dosáhnout tak, že vede transformaci komunikace ve vědě a výzkumu. Věří, že program OPEN je myšlenkou,

Obrovské urychlovače částic, neuvěřitelně složité detektory, továrna na antihmoty a objev Higgsova bosonu – tím se CERN (Evropská organizace pro jaderný výzkum) proslavil. Jen málokdo ale ví, že CERN také hostí největší světovou iniciativu otevřeného přístupu: SCOAP3. Sponzorské konsorcium pro publikování

Jedná se o překlad článku z EMS Newsletteru z března 2014. Je to časopis Evropské matematické společnosti a je jedním z nejčtenějších periodik v Evropě, který se zabývá záležitostmi matematické komunity. Již v několika předchozích číslech se zabývali problematikou Open Access a protože chtěli tuto debatu posunout na vyšší

Žijeme ve společnosti, která se stále více orientuje na internet a tento posun ve způsobu komunikace, propojení, sdílení a vzájemné spolupráce mezi sebou má hluboký dopad i na vědecký výzkum a publikování. V rámci výzkumu je často nezbytná spolupráce mezi pracovníky z různých institucí, států i světadílů.

„Kolem modelu otevřeného přístupu existuje řada zakořeněných mýtů, které lze považovat za jednu z příčin, proč se otevřený přístup již dávno nestal všeobecně uplatňovaným způsobem šíření vědeckých informací.“ Tyto mýty vycházejí především z neznalosti problematiky. Deset nejčastějších předsudků je popsáno na portále