Podporují nejvýznamnější univerzity otevřený přístup?

Počátkem října 2011 byl zveřejněn nový žebříček hodnocení univerzit Times Higher Education (THE) World University Rankings 2011-2012. V souvislosti s tvrzením, že otevřený přístup (otevřené institucionální repozitáře a otevřené časopisy) zvyšuje citovanost publikačních vystupů instituce a tím i dopad výzkumu realizovaného v instituci, neuškodí podívat se

Průvodce OpenAIRE pro autory

Pro autory, kteří jsou účastníky projektů 7. RP Evropské komise a jsou povinni vyhovět pilotnímu projektu otevřeného přístupu v 7. RP, i pro autory recenzovaných publikací z výzkumných projektů financovaných Evropskou výzkumnou radou, je určena příručka OpenAIRE Guide for authors. Jejím prostřednictvím se autoři mohou seznámit s požadavky

Český překlad Pravidel OpenAIRE

Pro zapojení repozitářů do informačního prostoru OpenAIRE je nezbytné, aby repozitář splňoval alespoň minimální požadavky, jež zajistí lokální správu dat ve shodě s politikou otevřeného přístupu Evropské komise. Sklízení dat z repozitářů pro zpřístupnění publikací prostřednictnictvím portálu OpenAIRE a propojení s dalšími informacemi o projektech

Institucionální politika otevřeného přístupu (open access mandate)

Podle údajů z databáze ROARMAP narůstá především počet institucionálních politik povinného otevřeného přístupu (open access mandate). Nejstarší institucionální politiky Mezi prvními institucemi, které zavedly politiku povinného otevřeného přístupu, byly univerzity Southampton University, School of Electronics and Computer Science (2003), Queensland University

The Challenge of Open Access

Infrastruktura projektu 7. RP Evropské komise OpenAIRE byla představena a oficiálně uvedena do provozu 2. prosince 2010 v knihovně UGent na konferenci, jejíž program byl rozdělen do několika sekcí. V úvodní části vedle uvítacího projevu rektora UGent prof. Paula Van Cauwenberge a představení projektu OpenAIRE, bylo nejdůležitějším bodem

Argumenty pro podporu otevřeného přístupu

Přesvědčování o výhodách modelu otevřeného přístupu a získání jeho přímé podpory vyžaduje dlouhodobé úsilí a důkladnou přípravu. Více než silou argumentů je potřeba působit na cílovou skupinu (vědce, studenty, vedení) psychologicky, neboť přijetí principů otevřeného přístupu představuje spíše sociokulturní změnu, která vyžaduje posun